Příběh Januse

Naposledy jsem nakryla svou fenu Čítu a těšila se na štěňátka. Na sonu pan doktor objevil jen jedno štěně. Když začal porod, Číta skoro neměla stahy a musela jsem s ní jet na císařský řez. Ve čtvrtek 7. dubna  se narodil pejsek, kterému jsem dala jméno Janus. Nastaly pro mě těžké týdny. Číta je výborná matka, ale nevšimne si, že sedí na štěněti, to bylo osudné pro fenku z jejího minulého vrhu před dvěma lety. Stalo se to zrovna na mé narozeniny… Na fenku se ten den byli podívat její budoucí páníčci a všichni jsme se z ní radovali. Večer jsem šla krmit psy a když jsem se vrátila, fenka už nedýchala, bylo to strašné, na to nikdy nezapomenu. Januse musím ohlídat! Neustále jsem byla s Čítou, v kuchyni stále rozsvícený lustr, když už jsem nemohla, dala jsem Januse do koupelny do přepravky na vyhřívací podložku a nařídila jsem si dva budíky, aby mě vzbudily za tři hodiny. Pokud Číta hluboce spala, odvážila jsem se odběhnou postarat se o své ostatní psy, o které se starám sama. Janus ze začátku pomalu přibýval, přikrmovala jsem ho. Bylo to tak náročné, že jsem ani skoro nevěděla, jaká je denní  nebo noční doba a s hrůzou sebou trhla, když jsem se zamyslela a chvíli se na matku se štěnětem nedívala. Měla jsem jet na výstavu do Prahy 1.5. a stále se rozhodovala, zda jet. Tibetské dogy (jela jsem tam s mou Tsamo Bali) naštěstí byly posuzovány hned na začátku, tak jsem Januse dala do tepla do přepravky a na 5 hodin odjela. Totéž na výstavě 7.5. a 14.5., to jsem naštěstí měla blízko, tak jsem jej mohla jezdit každé tři hodiny krmit. Z Januse vyrostlo pěkné silné veselé a chytré štěně a dnes, 2.6.2016, odjede k novým majitelům. Po něm se mi bude obzvláště stýskat, ale věřím, že bude mít krásný život v milující rodině. Hodně štěstí, Janusi J